I Though I Knew 1 (Czech)
Date: Mon, 23 Aug 2010 15:53:37 +0200 From: ripencc@seznam.cz Subject: I Thought I Knew 1 (Czech)
Toto je příběh tří kluků, se kterými jsem se v poslední době víc poznal. Každý z nich mi příběh vyprávěl ze své perspektivy. Vzal jsem jejich vyprávění a složil z nich pro vás jedinou povídku. Mezi kapitolami mohou být drobné rozpory, protože žádní dva lidé, a natož tři, si nikdy nepamatují věci stejně. A teď už si udělejte pohodlí a užijte si příběh - a samozřejmě mi dejte vědět, co si o něm myslíte.
Kapitola 1
Vypráví Billy
Myslel jsem si, že o Jessovi vím všechno. Znali jsme se odjakživa. Byli jsme spolužáci na střední škole. Vždycky jsme byli blízcí kamarádi. Byl to náš poslední rok na střední a jeden by řekl, že v té době víš o svém nejlepším kámošovi všechno. Najednou jsem si tím ale nebyl jistý.
Bylo to v úterý, zrovna skončila škola. Šel jsem domů s několika kamarády a zajímalo mě, kde je Jess. Vždycky jsme chodili domů spolu. Pak jsem si vzpomněl, že jsem v šatně nechal učebnici dějepisu, takže jsem se otočil zpět do školy. Jak jsem šel ke své skříňce, všiml jsem si dvou kluků, bavili se s hlavami těsně u sebe jakoby chtěli mít jistotu, že je nikdo neuslyší. Byl jsem si téměř jistý, že jeden z nich je Jess, toho druhého jsem ale nepoznal.
Když jsem se přibližoval, musel Jess zaslechnout moje kroky. Zvedl hlavu. Byl jsem si docela jistý, že tomu druhému říkal "uvidíme se zítra večer." Pak se otočil ke mně a usmál se, jakoby byl rád, že mě vidí. Ten druhý kluk se prosmýkl za mnou a ven z budovy. Měl jsem pocit, že už jsem ho někde viděl.
"Čau," říkám mu. "Kdo to byl?"
"Jenom kluk o ročník níž, chtěl si se mnou popovídat o projektu, na kterém dělá. Moc jsem nerozuměl, o co mu vlastně šlo, a říkal jsem mu, že si nemyslím, že bych mu s tím mohl pomoct. Říkal mi, že mu nějaký kamarád řekl, že prý o tom vím docela dost. No nevím."
Přišlo mi to jako dost neobvyklá odpověď. To poznáte, když váš nejlepší kámoš kecá hovadiny, snaží se něco zakrýt. Kurva, když se něco děje, řeknu to rovnou, ne? Byl jsem si docela jistý, že lže.
Moc mi to nedávalo smysl, ale Jess mluvil s klukem, o kterém podle mě každý věděl, že je to jeden z nejprofláklejších buzíků na škole. Sportovní týpci jako Jess se s buzerantama nebaví. I když jsem mu neviděl pořádně do obličeje, řek bych, že poznám buzeranta, když ho vidím. A tohodle jsem už párkrát viděl.
Takže Jess si povídá s buzerantem a mně se pak snaží nakecat pitomosti. Docela mě zajímalo, co se děje, ale rozhodl jsem se netlačit. Ještě ne.
* * *
Později večer jsme byli s Jessem v jeho pokoji, bývali jsme tam nasáčkovaní docela často, poslouchali muziku, učili se, kecali o sportu, všechno možné.
Už asi deset minut nadával na to, jak drsný byl v pondělí večer plavecký trénink. Jeden bazén za druhým a pořád a pořád a pořád. Už jsem byl fakt z toho jeho brečení unavený.
"Jasně, chlape, že to je dřina," řekl jsem mu. "Ale podívej se taky na svoje břicho a hrudník. Nebo se podívej na moje břicho, a to nevypadá ani z poloviny tak dobře jako tvoje. Za tu dřinu to stojí. Ženský můžou takový tělo sežrat."
"Fakt si myslíš, že mám super tělo?" zeptal se Jess, znělo to, jako by ho ta myšlenka docela překvapila.
"Jasně, kurva. Je fantastické!" řekl jsem sarkasticky. Byl jsem podrážděný. A taky jsem na něj byl docela naštvaný, jak mě napřed tahal za nos, teď zas brečí nad plaveckým tréninkem. Kurva a co? Je to plavecký trénink. Ten prostě musí být tvrdý.
Řekl bych ale, že sice poslouchal co říkám, ale vůbec nechápal jak se cítím. Vyhrnul si tričko a prohlížel si svoje pevné, opálené břicho. Jednou rukou si přejel přes tu namakanou vánočku, fakt se bylo na co dívat. Viděl jsem ho už mockrát, ale stejně jsem neodolal podívat se znovu. Vypadal pořád líp a líp. A předváděl se přede mnou. Tak jsem se podíval. OK, možná jsem se díval zbytečně dlouho. Ale co jsem měl jako dělat?
"Fakt se ti líbí?" zeptal se Jess. Jeho hlas zněl vážně.
Asi mi uniklo, kdy se naše konverzace změnila. Znělo to, jako by můj nejlepší kámoš fakt chtěl vědět, jestli se mi líbí jeho břicho. O tom se chtěl bavit? O svém břiše? Mám si prohlížet jeho zasraný břicho?
"O co ti jde?" zeptal jsem se ho. "Jestli se mi líbí tvý břicho? Už jsem ti říkal, že je skvělý. Na co narážíš?"
Konečně pochopil, že se necítím dobře a stáhnul triko. Vypadal rozpačitě. Oba jsme chvíli mlčeli, on hleděl do klína a pak řekl: "Nevím. Prostě mě zajímalo, jestli někdy obdivuješ těla od kluků. Chápeš, ocenit tu práci, kterou jim to muselo dát, mít takové pevné namakané tělo. Myslím jako, líbí se ti ten pohled? Nebo ... myslím jako ..." A pak se zadrhnul. "Ani nevím o čem to vlastně mluvím. Jsem unavenej a kecám hovadiny... kurva... Pojďme to rozpustit."
Byl v obličeji celý červený, pěkně se styděl. Byl to chytrý kluk, měl jít na vysokou, v hlavě to měl srovnané. Vždycky byl nad věcí. A najednou byl úplně mimo, plácal hovadiny o svým břiše, vypadal úplně zmateně. Vyděšeně. V pasti. Vylekaně. Fakt jsem si myslel, že se rozbrečí.
Řekl bych, že mi ho bylo líto. Byl to můj nejlepší kámoš a myslel jsem si, že jsem nějakým způsobem zodpovědný, že něco není v pořádku. A něco rozhodně v pořádku nebylo.
"Lehej a spi," řekl jsem mu. "Bude to v pohodě." Jasně, nevěděl jsem, co je "to" a už vůbec jsem neměl ani páru, jestli "to" bude "v pohodě." Chtěl jsem jenom, aby se Jess zklidnil, aby byl zase sám sebou. Začínalo mě to trochu lekat.
Byli jsme pak chvíli potichu, prostě jsme jenom poslouchali muziku a snažili se klidně dýchat. Když jsem měl pocit, že krize pominula, zeptal jsem ho: "V pohodě?"
"V pohodě," odpověděl.
Snažil jsem se dát si to v hlavě dohromady. Zjistit, kdy se celý ten večer zbláznil. A než jsem se stačil trochu zamyslet, řekl jsem: "Má todle všechno něco společného s tím buzíkem, co sis s ním dneska povídal ve škole?"
"Co? S žádnýma buzerantama jsem si nepovídal. Akorát jsem se bavil s Justinem o tom projektu. Chtěl, abych mu pomohl a já mu řekl ne. On ale není buzerant, ne? Jako, slyšel jsem nějaký lidi říkat, že by mohl být, ale vždyť přece byl tancovat s takovou tou, nevím jak se jmenuje. Prostě jsem ho viděl s holkama. Nemyslím, že by byl teplej."
Tak to byla sračka vedle sračky. Byl jsem zase pěkně nasraný, ale ze všech sil jsem se snažil nedat to najevo, protože Jess, můj nejlepší kámoš Jess, měl nějaký problém a já jsem neměl ani páru jaký.
"Tak proč kolem toho tak mluvíš? OK, tak Justin třeba není teplý. Vím, že moje péro teda nikdy nekouřil. Takže klid. Jenom že jsem tě viděl se s ním bavit a když jsem přišel, tak jsi vypadal, nevím, možná trochu rozpačitě. A teď zase vypadáš rozpačitě. A, buďme k sobě upřímní, ty rozhodně nejsi typ, kterého jde uvést do rozpaků snadno. Hele, viděl jsem tě v pár fakt úchylnejch situacích a nikdy jsi nevypadal, že by ti to vadilo. Viděl jsem tě s holým zadkem. S vytaženým ocasem. Viděl jsem jak má Susan tvoje velký tvrdý péro v puse. Viděl jsem... Kurva, viděl jsem tě v takových situacích.. ." A začal jsem se smát, když jsem si vzpomněl na všechny ty věci, které jsme s Jessem dělali.
"Vzpomínáš si, jak jsem vrazil do tvého pokoje bez zaklepání a ..."
Znal tu historku stejně dobře jako já, takže za pár vteřin se Jess smál taky.
A byli jsme z toho venku. Smáli jsme se, vyprávěli o pitomostech a vzpomínali na různé akce. A pak jsem šel domů.
* * *
Ležel jsem v posteli a byl jsem trochu zmatený z toho, co se s Jessem stalo. Myšlenky se mi zatoulaly zpět. Vzpomněl jsem si na jednu takovou situaci, kdy jsem Jesse načapal. Vešel jsem do jeho pokoje bez klepání. Tenkrát jsem nikdy neklepal.
Ležel tam s pérem v ruce. Vzpomínám si, že mě to docela překvapilo, protože mi přišel o dost větší, než co jsem si pamatoval z šatny na bazéně někdy léto předtím. A byl tvrdý, mířil přímo nahoru.
Podíval se na mě. Jako cvok. Co mohl dělat? Říct? A pak roztáhl pusu do širokého provokativního úsměvu, vypadal skvěle, jak se mi tak díval přímo do očí. A tenkrát jsem od něj poprvé slyšel tu jeho klasickou větu - "Co, bere tě to?" To byl Jess. Chycenej s ocasem v ruce a nic nenaděláš. I v takové situaci se choval přirozeně a s přehledem. Aby bylo každému jasné, že věci jdou přesně tak, jak chce on - a můžeš se buď přidat, nebo můžeš vypadnout. Víc jedno už mu to být nemohlo. Byl úplně v pohodě, ať se dělo cokoliv.
A protože jsem byl mladý a Jess byl můj idol, nemohl jsem dopustit, aby poznal, jak mě to zarazilo. Takže jsem řekl akorát: "Je super. A veliký!"
"A tvůj se nezvětšil?" zeptal se.
"Jo, ale ne jako ten tvůj." Uvnitř jsem se třásl, ale sakra jsem se snažil, abych před Jessem vypadal v pohodě.
"Ukážeš mi ho?"
Přes útlej zadek jsem měl natažené akorát trackové kraťasy. Nechal jsem je sklouznout.
"Zdá se mi, že je větší," řekl a obdivně zvedl obočí.
Dost mě to potěšilo. Bylo pro mě důležité, abych na Jesse udělal dojem. Líbil se mu můj ocas. Říkal, že se zvětšuje. "No může být klidně ještě větší," řekl jsem.
"No to bych se vsadil," řekl s úšklebkem.
Další průběh si pamatuju jako by to bylo včera. Jasně, že jsem si hrával s ocasem, ale ne když u toho někdo byl. Byl jsem vyděšený, ale snažil jsem se, ať to není znát. Nechtěl jsem, aby to Jess poznal.
Když se ale Jess vystříkal a s tím svým úsměvem od ucha k uchu se mi podíval do očí, věděl jsem, že je to všechno v pohodě. A pak s klidem zeptal - "Tak co, bralo tě to?"
Najednou jsem měl pocit, že budu čurat. Začal jsem panikařit. A pak, než jsem pochopil, co se děje, jsem byl hotovej. Můj první výstřik.
Podíval jsem se na Jesse a on se podíval na mě. Byli to sakra sexy.
* * *
Ležel jsem a vzpomínal na svoje poprvé. Na ten pocit, tu sílu. Jak jsem poprvé držel v ruce svůj tvrdý ocas. Vůni čerstvého spermatu. A pak už bylo sperma všude, spousty a spousty, teklo mi po ruce a rozmazával jsem si ho po svém velkém tvrdém dvaceticentimetrovém ocase. Po svém osmnáctiletém, pulsujícím, nalitém ocase, tvrdém jako vždycky. S postupem času byl ten pocit při výstřiku lepší a lepší, stříkal jsem víc a víc. Intenzivněji. Miloval jsem ten pocit. Jak se v koulích zvyšuje tlak, jak roste síla v tvrdnoucím péru. A ta fantastická úleva, jak se sperma vyhrne ven z péra. Horké a lepivé a ... Rukou od mrdky jsem dál j ezdil nahoru a dolu po ocase. Už jsem dostříkal, ale ocas si pořád užíval, jak jej svírá jeho oblíbená ruka.
Miloval jsem stříkaní, ale abych řekl pravdu, teklo ze mě tolik šťávy a stříkal jsem tak moc, že jsem měl kolikrát problém to uklidit. Ale co, kurva, když to je tak super.
Ležel jsem tak, dokud moje sperma nezačalo chladnout a téct mi po boku. Konečně jsem se otočil a cítil, jak se zchladlou mrdkou lepím k už tak flekaté dece. A pak jsem usnul, v soukromým pelíšku z mrdky. Nic nového. Dělal jsem to tak už roky.
Pokračování...
POZNÁMKA AUTORA: Jména a některé další identifikační údaje byly v příběhu změněny, abychom nevyzradili identitu popisovaných osob. Majitelem autorských práv původní série "I Thought I Knew" je Hardreader, práva na překlad má ripencc. Povídka nesmí být nikde publikována nebo distribuována bez souhlasu autora, respektive překladatele. Autor i překladatel uvítají připomínky a názory čtenářů, autor v angličtině, překladatel v češtině.