I Though I Knew 2 (Czech)
Date: Tue, 24 Aug 2010 13:58:45 +0200 From: ripencc@seznam.cz Subject: I Thought I Knew 2 (Czech)
Kapitola 2
Vypráví Jess
Myslel jsem si, že vím, co jsou opravdoví kámoši a jak to funguje. Myslel jsem si, že vím, k čemu kámoši jsou, co dělají a co nedělají. Myslel jsem si, že vím spoustu věcí.
Roky jsem měl stejnou partu kamarádů. Billy byl ale vždycky číslo jedna. Druhý den u oběda, v obvyklé partě kamarádů, jsem se cítil fakt dobře. Všechno vypadalo normálně. Seděli jsme s Billym na lavičce těsně vedle sebe, stehna přitisknutá k sobě. Přes džíny jsem cítil jeho teplo. Žádný problém, prostě jsem si to jenom uvědomoval. Čas od času mě Billy šťouchnul nohou a poslal mi tak malou soukromou zprávu, která tomu obědovému tlachání přidávala i soukromý rozměr.
Měl jsem takovou pověst, že mi prd záleží na tom, co si kdo myslí o mně nebo o tom co dělám. Občas jsem dělal fakt hovadiny, jenom abych tu pověst přiživil. O mně a mých opičárnách věděl každý. Bavilo mě to. Byl jsem díky tomu něco zvláštního. Něco jiného. Ale jiného v pozitivním smyslu. Bylo to super. Byl jsem pan tak-co-bere-tě-to?
Nevím, proč mi to tenkrát přišlo důležité, ale cítil jsem, že musím klukům (a hlavně Billymu) dát najevo, jak moc si to s Ellie užíváme. Její otec nám nedovoloval vídat se častěji než jednou nebo dvakrát za víkend, přes týden jsme spolu nebyli vůbec. Ale jel jsem po ní a chtěl jsem, aby všichni věděli, že jsme opravdový pár. Nebylo to jenom takové to koukejte-jak-s-tou-babou-vypadám-dobře.
Takže jsem začal něco o tom, jak důležitý je pro nás čas, který trávíme spolu. Jak nesnáším dny jako dnešek, kdy má přes oběd klubové setkání a nevidím se s ní. Ani jsem si toho nevšiml, ale jak jsem mluvil, musel jsem zřejmě začít pohupovat nohou, kterou jsem se dotýkal Billyho. Nevím, proč jsem to udělal, protože něco takového normálně nedělám. Ale muselo ho to znovu naštvat, podobně jako ten minulý večer. Cítil jsem, že je otrávený. A pak najednou, zrovna když jsem vyprávěl nějakou legrační příhodu s Ellie, mě přerušil.
"Vole, co to máš s nohou? Potřebuješ chcát nebo co?"
Přestal jsem hýbat nohou. Přestal jsem dýchat. Znovu jsem cítil ten tlak. Mezi Billym a mnou něco nebylo v pořádku, nevěděl jsem ale co. Pořád jsem cítil teplo Billyho stehna.
Rozhodl jsem se být v pohodě. Být svůj. A udělal jsem podobnou kravinu jako vždycky. Neodpověděl jsem Billymu. Ani jsem nedal najevo, že jsem slyšel jeho komentář. Místo toho jsem se podíval Billymu přímo do očí. A pak jsem v klidu přejel pohledem všechny kámoše u stolu.
"Takže uvažuju o tom, že bych Ellienýmu tátovi ukázal, jak mám velkej ocas. Potom pochopí, proč po mně tak jede a že se mu nikdy nepovede ji udržet ode mě stranou. Akorát se nemůžu rozhodnout, jestli mu ho mám ukázat měkkýho nebo tvrdýho. Co myslíte? Hm? Prostě rozepnu kalhoty, vytáhnu ho ven a zeptám se staříka: 'Co, bere tě to?'"
Všichni se smáli. Byl to dobrý zásah a dokonce i Billy vypadal, že se vrátil do normálu. Ještě jsme chvíli s klukama seděli a bavili se o všem možném, od Emmetova prdění až po to, proč proboha někdo sleduje Trosečníka.
Konečně Billy zvedl svůj tácek, připravený k odchodu, asi se chtěl ještě trochu protáhnout před další školou. Položil pravou ruku na moje rameno a zvedl se z té pitomé lavičky. Podíval jsem se nahoru na něj, tváře jsme měli překvapivě blízko k sobě. Doufal jsem, že ucítí moji obnovenou sebedůvěru. Opravdu jsem nechtěl, aby dnešek skončil stejně hloupě jako včerejšek v mém pokoji.
"Uvidíme se večer," řekl mi stejně přátelsky jako vždycky.
"Bezva," řekl jsem a usmál se se staženými rty, úsměvem, který jsem si nechával jenom pro něj. Byl jiný než úsměv, který jsem měl pro ostatní lidi. Prostě jenom další maličkost, kterou o sobě mohou vědět jen nejlepší kamarádi. "Ahoj večer," řekl jsem.
A pak jsem si vzpomněl. "Ale sakra. Dneska nemůžu. Máti potřebuje, abych jí pomohl s dalším z těch jejích dobročinných projektů, zase milion obálek a známky, kontrolovat to proti seznamu adres a tak. Promiň, chlape. Fakt to nezvládnu."
* * *
Jasně, že jsem žádnou pomoc mámě neplánoval. Sice něco takového dělala, ale nepotřebovala mě k tomu. Měl jsem už jiné plány, ze kterých jsem měl žaludek jako na vodě.
Když jsem po škole seděl ve svém pokoji, dokázal jsem myslet akorát na to, jak je to všechno pitomé a, když by to někdo zjistil, jak budu mít celý život v hajzlu.
Nevím už, kdy to přesně začalo, ale vím, že mě začalo trápit, jestli mě holky fakt berou (však víte, jako že sex) stejně, jako berou ostatní kámoše. Zdálo se, že jsou schopni mluvit akorát o tom, jak sbalit tuhle holku a jak tamta byla sexy a rozbalila to. Dělal jsem to samé, jasně, ovšem v mém případě šlo víceméně jen o fantazie živené nějakým tím pornem. Můj sexuální život nestál za nic. O tom samozřejmě nikdo nevěděl. Ani Billy.
A pak jsem se jednou díval s mámou na nějakou pitomou televizní show a nějaký chlápek tam povídal, jak se homosexuálové zajímají o svá těla. Jak tráví čas posilováním a pozorováním ostatních. A já jsem si říkal, proboha, to jsem já. To dělám!
Hned jsem ale uvažoval dál, přece nemůžu být gay. Že ne? Mám holku a každý týden to docela rozjedem. Sice jsem se s ní ještě nedostal tam, kam bych chtěl, ale snažím se. Nemůžu být gay. Nikdy jsem se nedotýkal kluka a nikdy se žádný nedotýkal mě, možná až na nějaké náhodné blbnutí v šatně. Ale vylekalo mě to. Začal jsem na Internetu zjišťovat různé věci. Postupně jsem se uklidnil, dokud... Bingo! ... Našel jsem něco o tom, jak gayové rádi polykají sperma. Kurva!
Jestli jsem fakt něco měl rád, tak to byla chuť mojí mrdky. Horká a lepivá, převalující se v mý puse, bublající na mých rtech, rozmazaná po mý tváři. Ujížděl jsem na mrdce od ... no vlastně od doby, co jsem začal honit. Vždycky jsem si říkal, jak je to super, že mi pánbůh nadělil moji vlastní mrdací fontánu, s pumpou dost silnou na to, aby dostříkla až do mý pusy ... když jsem teda správně zamířil. A jak šel čas a zkušenosti ... hodně zkušeností ... naučil jsem se techniku, kdy jsem si dokázal stříknout mrdku přímo do pusy skoro beze ztrát.
Takže jsem byl najednou v hajzlu, protože jsem si byl skoro jistý, že musím být gay a bylo mi z toho blbě. Říkal jsem si, že jestli jsem gay, tak to s Ellie celé jenom hraju. Teda jestli bych byl gay, tak to celé hraju už docela dlouho tak jako tak.
Co se týče sexu, Ellie vypadala, že je v pohodě s tím, co spolu děláme. Ale Billy ... kdyby na to přišel. A jak by na to mohl nakonec nepřijít ... zblázní se z toho a já přijdu o nejlepšího kámoše v životě. A to jsem nemohl dopustit. Dokázal bych žít bez Ellie jako svojí holky, nedokázal jsem ale přijít o Billyho jako o nejlepšího kamaráda.
A proto jsem si domluvil schůzku s Justinem. Byl to jedinej gay, kterého jsem znal a přišlo mi, že mu můžu věřit. Pomohl jsem mu. O tom nevěděl ani Billy. Ale celkem o nic nešlo. Rok předtím musel odevzdat projekt a neměl vůbec čas jej udělat. Doslechl se, že jsem dělal podobný projekt ještě rok předtím a zajímalo ho, jestli by mohl části mého projektu použít a jenom je trochu změnit. Nikdo by se nic nedozvěděl. Vůbec jsem nechápal, kde sebral odvahu se mě na to zeptat. Byl o rok mladší a úplně jiná liga. A navíc gay. Ale byl fakt milý a z nějakého důvodu jsem řekl, že teda může.
Když jsem to odpoledne seděl ve svém pokoji celý vyděšený, říkal jsem si, že bych vlastně měl být rád, že jsem mu tenkrát pomohl. Chtěl jsem totiž po Justinovi, aby mi řekl jak zjistit, zda jsem opravdu gay. Anebo to bude prostě vědět. Už jsem slyšel o "gaydaru." Možná, že to opravdu existuje. No a jestli Justin řekne, že jsem gay, tak mi pomoz pánbůh.
Byl jsem tenkrát vyděšený. Vyděšený z toho, že Justin řekne, že jsem gay. Vyděšený z toho, že by mě Justin mohl zkusit vydírat. Vypadal jako prima kluk. Chtěl jsem mu věřit. Potřeboval jsem mu věřit.
Pak jsem se začal bát, že by po mě Justin mohl vyjet. Kurva, co když po mě vyjede? Byl jsem si jistý, že kterýkoliv gay, když ucítí šanci dostat se k mému ocasu, tak to určitě zkusí. Koneckonců, jsem sportovec s dost pěkným tělem. A jakmile mu řeknu, že bych třeba mohl být na kluky, tak to nejspíš zkusí. Koneckonců, jak taky jinak, že?
Říkal jsem si, že případnému svádění snáz odolám, když se vystříkám těsně předtím, než tam půjdu. Takže jsem zamkl dveře od pokoje, i když jsem byl v domě sám. A sundal jsem si džíny. Nic víc nebylo potřeba, protože jsem tenkrát už asi rok nebo tak nějak chodil většinu času na ostro. Dělalo to ze mě také gaye? To mě zajímalo.
Každopádně, seděl jsem nahý na posteli, přesně na tom místě, kde jsem seděl s Billym pár let předtím. Potáhl jsem za tenkrát už o hodně delší, větší ocas. Nepamatuju si, jak byl veliký, když mě tenkrát Billy poprvé načapal, ale od té doby vyrostl. Teď měl, když byl tvrdý, nejmíň dvacet cenťáků. A i když jsem byl tenkrát nervózní, rychle mi v ruce tvrdl.
Vstal jsem a natáhl jsem se pro dětský olej, který jsem měl po ruce. Jo, to byl super pocit. Hladký a hedvábný, jak jsem jemně jezdil nahoru a dolu po tvrdnoucím ocase. Napřed jsem jej přidržel u kořene, trochu pohonil a pak přejel rukou nahoru a zakroužil kolem nadouvajícího se žaluda. Když jsem byl hodně tvrdej, žalud měl tmavě fialovou barvu a kůže se kolem něj natáhla tak hladce a napjatě, že to vypadalo, že pukne. Jak jsem ho tak jemně honil, cítil jsem v ruce jak je tvrdý a horký. Stiskl jsem ho. To bylo tak super, že jsem to udělal znovu a znovu. Bylo mi jasné, že dlouho nevydržím.
Ležel jsem na zádech na posteli a rukama jsem si zvedal kyčle tak vysoko, jak to jen šlo. Trochu jsem se posunul, dokud jsem neměl ocas umístěný přímo nad obličejem. Tudle polohu jsem miloval, koukat na svého tvrdého ptáka. Fialový žalud se na mě usmíval svými nadouvajícími se rtíky, připravený na mě vystříkat dávku mrdky. Každá nadouvající se žíla na mém tlustém ocase pulsovala, jak do něj teklo víc a víc krve, aby byl ještě tvrdší. Pytel s koulemi už byl pevně utažený a já jsem jednou rukou honil a druhou jsem udržoval rovnováhu.
A pak jsem udělal svůj trik, něco, co jsem se naučil a do čeho jsem se zamiloval. Prohnul jsem se tak hodně, až jsem se ocasem dotkl svých rtů. Mohl jsem natáhnout jazyk a dotýkat se jím ocasu. Udělal jsem to. Můj horký mokrý jazyk kroužil kolem mýho rozpálenýho žaluda a já byl jako v ráji. Jazykem jsem si opečovával ocas, špička jazyka kroužila kolem rozšiřujícího se okraje mého jemného, hladkého žaluda. Hrál jsem si s jazykem na nejcitlivějších místech. Stačilo jenom několik pohybů jazykem a bylo mi jasné, že budu stříkat.
A tak jsem několikrát pohonil. Nahoru a dolů po celé délce tvrdého ocasu. Od koulí až k žaludu. S každým tahem jsem chtěl, aby tahle chvíle pokračovala navždy. Každým tahem jsem se dostával blíž na okraj. Sevřené prsty. Tvrdý ocas. Pulsující ocas. Těšící se rty. Otevřel jsem pusu a cítil jsem, jak ten tlak roste. A pak jsem se udělal. Celý jeden den je dlouho a nasbíral jsem pořádnou zásobu. Do pusy mi stříkaly dávky mrdky, teplé a slané a klouzající po jazyce. Cítil jsem vůni mořského vzduchu. Po prvních třech výstřicích jsem musel polknout a jak jsem to udělal, čtvrtá dávka mě trefila na tv&aac ute;ř. Zbytek jsem pochytal už zase do pusy. Zbytek mrdky odkapával jako lesklý řetízek od špičky ocasu do mé pusy.
Pak jsem dal kyčle dolů. Držel jsem v puse svůj výstřik a ochutnával jej. Otevřel jsem rty jen trochu, aby z nich mohla uniknout troška mrdky. Šel jsem se podívat k zrcadlu. Rád jsem se koukal na mrdku na svých rtech, ochutnával ji v puse, cítil ji v krku. Prohlížel jsem si výstřik, kterým jsem minul pusu a který mi pomalu stékal po tváři. Jaká škoda! Nikdy jsem svoji mrdku nejedl, pokud jsem ji netrefil přímo do pusy. Rovnou z péra na chuťové pohárky. Miloval jsem vystříkat se do pusy. I jak jsem hleděl na mrdku na svých rtech, pořád jsem honil ptáka, který změkl jenom trochu.
Mrkl jsem na hodiny. Než půjdu k Justinovi, měl jsem čas ještě na jedno kolo.
Pokračování...
POZNÁMKA AUTORA: Jména a některé další identifikační údaje byly v příběhu změněny, abychom nevyzradili identitu popisovaných osob. Majitelem autorských práv původní série "I Thought I Knew" je Hardreader, práva na překlad má ripencc. Povídka nesmí být nikde publikována nebo distribuována bez souhlasu autora, respektive překladatele. Autor i překladatel uvítají připomínky a názory čtenářů, autor v angličtině, překladatel v češtině.