Justin and Billy Cz

I Though I Knew and (Czech) 12

Date: Fri, 7 Jan 2011 12:40:28 +0100 From: ripencc@seznam.cz Subject: I Thought I Knew and (Czech)

Další dobrodružství Justina a Billyho

Kapitola 12

Vypráví Justin

Stáli jsme s Billym schoulení ve sprše. Naše horká, mokrá těla přitisknutá k sobě. Můj vzpínající se ocas láskyplně ležel v jeho něžné dlani. Věděl jsem, že než zajdeme někam dál, musím mu všechno říct.

Měl jsem několik dobrých důvodů, proč bychom se neměli oba právě tam a v té chvíli udělat. Na některé z nich nejsem moc pyšný. Ale prostě to tak bylo.

Jako první mě napadl velice jednoduchý důvod. Znám Billyho a pokud je Billy nadržený a má chuť na sex, tak udělá téměř cokoliv, aby ho dostal. Takže ho nechám vzrušeného. Tvrdého. Neuspokojeného. Usoudil jsem, že když ho nechám stát ve sprše s tím velkým tvrdým čurákem, přinejmenším mi bude věnovat pozornost, když mu řeknu, že si musíme promluvit. Když je Billy nadržený, zjistil jsem, že se na mě plně soustředí ... teda určitým způsobem.

Uznávám, byl to blbý nápad. Ale mohl by fungovat. Vytvoří to trochu lepší počáteční pozici, než aby mě rovnou poslal do hajzlu, jakmile mu řeknu o Joeovi.

Další úvaha byla, že když se neuděláme teď, tak mi i po našem rozhovoru zůstane ...Hovno! To je úplná pitomost, co?

Šlo o to, abychom to prostě zvládli nadržení. Hluboko v duchu jsem si představoval, jak to bude super, až to bude za námi. Představoval jsem si, že až mu všechno řeknu, pěkně divoce se do sebe pustíme. Tak, jak už jsme to delší dobu nedělali moc často. Dokázal jsem si představit tu úlevu, že už nebudu skrývat žádné tajemství. Odhalení mých tajemství pro mě znamenalo, že odhaluju sám sebe. Jako bych ze sebe strhal oblečení.

Když to takhle popisuju, zní to všechno pitomě a nejasně. Ale tak jsem si to prostě myslel, i když vám to nedává moc smysl.

S plnou hlavou všech těchto myšlenek a nápadů a podobně jsem Billyho poprosil, aby si se mnou sedl na gauč, že si s ním chci promluvit. Seděli jsme tam, díval jsem se na něj a najednou mi došlo, že se na mě vůbec nesoustředí. Ani na to, aby se udělal. Na nic z toho. Byl vylekaný. Nevěděl jsem přesně proč, ale viděl jsem na něm, že byl fakt vyděšený z toho, co se stane.

"Moc mě mrzí to, co ti teď musím říct," začal jsem a odmlčel se. Hned jsem mohl říct, že Billymu se ten začátek vůbec nelíbil. "Mrzí mě, jestli tě tím raním. To jsem nikdy nechtěl udělat. Prostě se to stalo. A kdybych ti o tom neřekl, bylo by to dál ještě složitější."

Billy měl v obličeji prázdný výraz. Úplně zbledl v obličeji. Byl celý bílý. Vypadal, že je mu zle.

"Jsi v pořádku?" zeptal jsem se ho.

Napřed neodpovídal, ale pak přikývl, že ano. Že je v pořádku. A tak jsem pokračoval.

"Asi už jsi mě slyšel mluvit o profesoru Allenovi?" řekl jsem. Nebylo to myšleno jako otázka. Vlastně jsem neměl naplánováno, jak mám začít. Prostě to ze mě šlo samo. Billy znovu přikývl.

"No, prostě jsem k tobě v souvislosti s ním nebyl úplně upřímný."

Výraz na Billyho tváři se začal měnit. Z toho prázdného, omráčeného výrazu se měnil na něco, co mi přišlo víc ... asi nejvýstižnější popis je něco jako zmatený a přitom nevěřící.

"Myslím si, že bude jednodušší, když mě prostě napřed necháš povyprávět, co se stalo a pak ti odpovím na všechno, na co budeš chtít. Bojím se ale, že jestli mě přerušíš, už ti to nedokážu dopovědět. A já strašně moc potřebuju ti to celé říct. Ano?"

Billy znovu přikývl a já na něj vybalil úplně všechno co se stalo, počínaje tím prvním nedělním ránem, kdy mě profesor Allen nachytal s tvrdým čurákem na chodbě.

Šokovalo mě, že mě Billy ani jednou nepřerušil a jak moje vyprávění pokračovalo, vypadalo to, že si to začíná užívat. Jako malé dítě, když mu vyprávíte pohádku. Vypadal skoro ... prostě hltal to, co jsem mu říkal.

Nic jsem nevynechal. Začal jsem tím, jak jsem narazil na profesora Allena v hale školy to nedělní ráno, kdy jsem si přes džíny masíroval zjevně tvrdého ptáka.

Když jsem mu vyprávěl, jak jsem se se svým profesorem při několika příležitostech udělal, vypadal skoro pobaveně, až vesele. Přerušil mě jenom jednou a to se mě zeptal, "Máš ho rád? Miluješ ho?"

"Ne! Ne, nemiluju ho. Ani náznakem. Takhle, má fakt skvělé tělo, a nerad to říkám, ale slíbil jsem si, že k tobě budu naprosto upřímný, opravdu mě ten chlap vzrušuje. Na starého chlapa dokáže být fakt sexy. Až dodneška jsem si myslel, že prostě chci být jeho kamarád. Abych byl úplně upřímný, možná víc než jenom kamarád. Ale nemiluju ho. A nikdy jsem nemiloval. To mi musíš věřit."

Billy souhlasně přikývl. A pak se mě zeptal na Phila. Měli jsme spolu někdy něco?

Po pravdě jsem mu odpověděl, že neměli. Přinejmenším tedy nic, co by na vlastní oči neviděl. Ale byl jsem k Billymu upřímný. Naprosto upřímný. Řekl jsem mu, že jsem opravdu chtěl dělat s Philem víc. Že to možná udělal Phil, nebo to bylo nedostatkem příležitosti, ale nic víc se nestalo. Ale nemohl jsem říct, že bych nechtěl, aby se stalo. Chtěl jsem to opravdu hrozně moc. Phil mě nesmírně přitahoval a já jsem se to Billymu snažil co nejlépe vysvětlit. "Ale nic se nestalo. Přísahám. Nic se nestalo."

Příběh ... můj příběh, o němž jsem si myslel, že ho budu vyprávět hrozně dlouho, se už pak odvíjel hrozně rychle a k mému překvapení i docela snadno.

V puse jsem měl sucho a duševně jsem byl vyčerpaný, když jsem Billymu vyprávěl tu poslední část, jak jsem právě ten den ráno konečně řekl Joeovi ... profesoru Allenovi ... ne. Žádný sex! Už ne!

A taky jsem Billymu řekl, že jsem si docela jistý, že v důsledku toho skončím bez ničeho. "Ale radši skončím bez ničeho, než abych ztratil tebe. Jedna z věcí, na které jsem musel přijít, je to, že ty jsi pro mě důležitější než všechno ostatní. Jenom pevně věřím, že mi dokážeš odpustit, že jsem k tobě nebyl od začátku upřímný," řekl jsem.

"Proč jsi mi tohle všechno neřekl dřív?" zeptal se Billy. Nevypadal, že by byl naštvaný. Byl jenom zvědavý.

"Hele, bylo to mezi náma docela složité. Počítám, že to bylo do jisté míry tím, že jsem chtěl ... však víš, změnit naše pravidla. Chtěl jsem mít víc otevřený vztah. A když jsi s tím ty nesouhlasil, řekl jsem, že se zařídím podle tebe. Nechtěl jsem, ale souhlasil jsem, že budu dodržovat pravidla tak, jak chceš ty."

"Vím, že jsem nedodržel slovo ... Udělal jsem špatnou věc. Ale bál jsem se, že poté, co jsem začal mluvit o změně pravidel a ty by ses dozvěděl, co se stalo, tak by sis mohl myslet, že jsem s celou tou změnou přišel právě kvůli profesoru Allenovi. Nebo třeba kvůli Philovi. Nejsem si vlastně jistý. Ale myslel jsem si, víš, že si budeš myslet, že jsem prostě chtěl mít s nimi sex."

Byla to taková zmatená směs myšlenek. Když jsem se snažil vysvětlit, proč jsem určité věci udělal a neudělal, byl jsem z toho jenom víc zmatený. Řekl bych, že jsem asi neznal správné odpovědi. Nejspíš je neznám ani teď.

"Ale dneska už vím, že dokážu žít podle jakýchkoliv pravidel, jaká budeš chtít," řekl jsem a snažil se, ať to zní naprosto jasně a definitivně. "Bude mi naprosto stačit sex jenom s tebou, pokud mi dokážeš odpustit. Můžeš mi odpustit?" zeptal jsem se prosebným, ale zároveň nadějným tónem.

Billy chvíli seděl potichu a pak se zeptal, "Takže ty jsi měl ve skutečnosti chuť na toho svého profesora? Myslel jsem si, že na Phila." Když to říkal, vypadal tak zamyšleně a možná i trochu zmateně.

Srdcem mi projela bolest. Věděl to. Možná nevěděl, co se přesně dělo, ale věděl, že se něco děje. A muselo ho to zranit. "Mrzí mě to," řekl jsem. Nemyslím si, že bych kdykoliv v životě myslel ta slova upřímněji.

"Takže ty jsi tomu profesorovi řekl ne? Ty jsi to všechno zahodil jenom proto, že po tobě chtěl vyhonit ocas nebo co?" řekl Billy. Viděl jsem na něm, jak se to zoufale snaží pochopit.

"Ne, odmítl jsem to proto, protože jsem ti slíbil, že nebudeme dělat nic s jinýma chlapama, pokud se na tom nedomluvíme. A my jsme se nedomluvili. Dokonce jsem ti o něm ani neřekl. Podvedl jsem tě a nechtěl jsem to udělat zase. Už ani jednou," řekl jsem, vysvětloval jsem něco, co jsem si myslel, že není potřeba vysvětlovat.

"To přece nedává smysl. Vždyť šlo jenom o ... Nechtěl tě přece ošukat nebo tak. Nebo chtěl?" zeptal se Billy.

"Ne," řekl jsem, zaskočený jeho reakcí. "Ne dneska," dodal jsem, myslel jsem si, že Billy možná nerozuměl přesně tomu, co by po mě profesor Allen mohl chtít. Nebo, napadlo mě, co by mohl chtít po mně a po Billym v případě, že bych byl jeho speciální student. Pokud bych ho nezastavil dřív, než by jeho požadavky byly stále náročnější, možná by po nás mohl chtít mnohem víc.

"Takže ti ale neřekl, že ta jeho nabídka už neplatí, je to tak?" zeptal se Billy.

Teď zas byla řada na mě, abych na otázku odpověděl jenom tichým přikývnutím.

"Takže je ještě pořád šance, že to dostaneš?" zeptal se Billy. Vypadalo to, že se mu tou otázkou zlepšila nálada.

"No vlastně ani moc nemyslím. Myslím si jenom, že dneska neměl čas to řešit," řekl jsem. Přesně to jsem si totiž opravdu myslel.

"No ale co kdybys mu řekl, že mně to vůbec nevadí a chci se s ním sejít a jít na tu večeři nebo co?" řekl Billy. Vypadalo to, že v něm narůstá vzrušení.

"Možná. Nevím," řekl jsem. "A tobě by to fakticky nevadilo, kdybych ho musel vyhonit? Nebo dokonce vykouřit? Kdybych ho dneska ráno nechal, ať mi nastříká do pusy?"

"No, počítám, že mnohem horší by bylo, kdybys ho vykouřil a já o tom vůbec nic nevěděl. Ale jestli o tom budu vědět, pak si myslím ... Hele, počkej chvilku. To si musíme vyjasnit. Ty nechceš všechno to, co pro tebe může udělat? Vžyť on ti kurva může změnit celý zasraný život!"

"Nemusíš se od něj nechat ošukat nebo co. Nechce po tobě přece vůbec nic, co už bys předtím nedělal s jinýma klukama. Chci říct, oba jsme přece vykouřili a nechali se vykouřit od spousty kluků. Myslím tím jako, že když si o tom promluvíme, a máme nějaká pravidla a takové věci a oba s tím budeme souhlasit, tak jak jsi to říkal ..." Billy tu myšlenku nedokončil.

"Podívej se na Todda a Phila. Oni to tak mají a funguje jim to. A myslím si, že Kyle a Trent hrají podle mnohem volnějším pravidel," řekl Billy, jeho nadšení pořád rostlo.

Celé to mířilo naprosto opačně, než jak jsem to od této konverzace čekal. Nikdy mě nenapadlo, že Billy by si mohl myslel, že jsem se rozhodl špatně. Nebyl vůbec naštvaný. Ani ublížený. Nic.

"Proč ti to nevadí?" zeptal jsem se ho nakonec.

"Hele, vadí mi, že jsi mi o tom celou tu dobu neřekl. A nemám velkou radost z toho, že jsi mi slíbil, že budeš dodržovat pravidla a přitom jsi věděl, že je nedodržíš. Ale pořád ..."

"Je to trochu jako prostituce," řekl jsem nakonec a poprvé tak pojmenoval to, co mě na tom Joeově návrhu vlastně nejvíc trápilo.

"Ne, není. Hele, holky kouří klukům ocasy v jednom kuse prostě jenom proto, aby je vzali na večeři nebo tak něco. To je snad prostituce? Ale když todle kluk udělá klukovi, tak je to najednou něco jiného, jo?"

"Myslím si, že bychom si o tom měli promluvit a ty bys měl tomu svému profesorovi říct, že máš pořád zájem a že dnešní ráno bylo prostě nedorozumění. Nechci, aby ses vzdal tak skvělé příležitosti jenom proto ..." Billy se odmlčel a pokrčil rameny.

A pak dodal, "Fajn, pokud ho nechceš vyhonit, dobrá. Tak se na to prostě vykašli. Zahoď život v luxusu. Ale chci abys věděl, že za tebou stojím, ať se rozhodneš jakkoliv. Myslím to naprosto vážně. Jestli ten chlap bude chtít akorát vykouřit, klidně ho vykouřím já. A ty to udělat nemusíš. Cokoliv, dokud k sobě budeme upřímní a otevření. Prostě si to jenom musíme říct. Ano?"

Byl jsem kompletně rozhozený z toho, kam až to došlo. Měl jsem cítit úlevu ... a počítám, že jsem ji do jisté míry cítil. Ale něco v Billyho reakci ve mně vyvolávalo nejistotu. Ale pak jsem si vzpomněl na profesora Allena a na to všechno, co pro mě může udělat ... pro nás ... a musel jsem přiznat, že si začínám myslet, že Billy má pravdu. Opravdu jsem nečekal, že to tak skončí.

Mysl jsem měl naplno zaměstnanou přemýšlením nad konverzací, která mezi námi právě proběhla. Snažil jsem si vybavit přesná slova a fráze, když ... Úplně mě to překvapilo.

Cítil jsem, jak Billyho rty kloužou po mých. Seděl jsem na gauči a on se natahoval přese mě. Hlavu měl otočenou na stranu, abychom se nesrazili hlavami. Svými rty se lehce dotýkal mých.

Lehce se poodtáhl a usmál se na mě. Cítil jsem jeho nejistotu, i když se snažil vypadat sebejistě a klidně. Ale znal jsem Billyho příliš dobře. Byl hodně daleko od toho být klidný. Zdaleka ne sebejistý. Snažil se mi říct, že je všechno v pohodě. Prostě klasický Billy.

Natáhl jsem ruku a přitáhl si jeho obličej k sobě. Hluboce jsme se líbali. Proplétali si jazyky. Zkoumali pusy. Zajížděli dovnitř a ven.

Billy otevíral pusu víc a víc, jako by mě chtěl celého sníst. Oplácel jsem mu jeho pokroky a přidával i vlastní.

Otočil jsem se, takže jsem si mohl pohodlně lehnout, roztažený na gauči. Jak jsem se posouval, držel jsem pořád Billyho obličej u svého. Náš mokrý, průzkumný polibek pokračoval.

Ležel jsem na zádech a přitáhl si Billyho na sebe. Přerušili jsme polibek, ale leželi jsme v pevném objetí. Jeho tělo natáhnuté přes celou délku mého těla. Billy zkušebně přirazil proti mě. Pak chvíli počkal. Zvedl hlavu a tázavě se na mě podíval. Vypadal hrozně legračně.

Věděl jsem, na jakou odpověď čeká a zareagoval jsem tím, že jsem se začal třít svým rozkrokem o jeho. Na tváři se mu usadil vítězný úsměv.

Pokračovali jsme ve tření svých tvrdnoucích ocasů o sebe a rukama jsme si vzájemně sundávali trika. Rozepínali knoflíky. Nakonec jsme byli oba úplně nazí.

Podařilo se nám to udělat tak, že jsme skončili ve stejné poloze, v jaké jsme začínali. Billy roztažený na mně na gauči. Akorát už jsme byli oba nazí a tvrdí a soustředění na sebe.

Rukama jsme si vzájemně klouzali po tělech, kde to jenom šlo. Billyho silná ruka mi jezdila po hrudníku. Hrála si s mýma bradavkama. Obličejem se mi tiskl do podpaží. Lízal mi krk. Ochutnával ucho.

Já mezitím celou dobu masíroval jeho zadek. Prsty jsem dráždil jeho díru. Hrál si s jeho koulemi. Vedl jsem ho blíž a blíž k výstřiku.

Nemám nejmenší tušení, jak dlouho to trvalo. Ztratil jsem pojem o čase. Soustředil jsem se jenom na nás. Na Billyho. Na to, o čem jsem věděl, že bude ten nejúžasnější výstřik, jaký jsem za posledních pár měsíců měl.

Zatímco jsem strkal druhý prst do Billyho roztoužené díry, věděl jsem, že už je blízko. Příliš blízko. Vytáhl jsem jeden prst a potom druhý. Oběma rukama jsem ho něžně ale pevně odtlačil od sebe, takže teď seděl nade mnou. Na mně. Jeho stažený pytel odpočíval na mém. Dotýkali jsme se kořeny ocasů.

"Je všechno v pohodě?" zeptal se.

"Jasně. Je to perfektní," zapředl jsem v odpověď.

Ocas mi škubal a kymácel se nahoru a dolů. Chybělo mu to tření, které si tak užíal. Teklo z něj víc předmrdky, než kolik bychom vůbec mohli potřebovat.

Billy to chvíli sledoval. Fascinovalo ho to stejně jako jsem si pamatoval, že jej fascinoval náš sex v těch dnech, když jsme objevovali svá těla. Stejně jako si to užíval předtím, než si vůbec pomyslel, že by mohl být gay. Jako by zrovna zjistil, jak po něm toužím.

Natáhl ruku a pomalu začal moje rozbolavělé péro honit špičkama prstů. Bože, naučil jsem ho to tak dobře.

Lenivě pohyboval rukou nahoru a dolů, prsty lehce škrabal spodní stranu mého péra. To sebou pořád škubalo a dál z něj teklo. Jakoby na něj můj ocas křičel, aby kolem něj pevně sevřel své prsty. Začal ho pořádně honit. Kouřit. Nechal si ho proniknout do díry. Úplně jsem bláznil ze své touhy a potřeby a toužil jsem po něm.

Billy se spokojeně usmíval. Nadzvedl jsem trochu hlavu, abych viděl jeho tvrdý ocas. Byl úplně kamenný. Trčel nahoru. Dotýkal se jeho břicha. Tekla z něj předmrdka a stékala mu do zvlněného ochlupení. A nejspíš i níž do mého. To už jsem ale nemohl vidět.

A zatímco jsem přemýšlel a pozoroval jeho tvrdé péro, uvědomil jsem si, že cítím, jak mi dolů po koulích teče jeho předmrdka. Zvedl prst ze špičky mého ocasu a péro mi poskočilo, jako by ho následovalo. Jako by nechtělo, ať ten dotyk skončí. Stále nás spojovala nitka předmrdky. Jeho prst. A moje péro.

Billy začal tím kluzkým prstem jezdit nahoru a dolů po celé délce mého ocelově tvrdého ptáka. Zajížděl špičkou prstu až na moje koule. Sledoval lem na citlivé spodní straně. Čas od času si znovu namočil prst v mém prameni předmrdky a pak pokračoval v dráždění.

Brzy jsem si uvědomil, že jak nabíral další a další dávky předmrdky, zkracoval se čas, který prstem trávil ježděním po péru. Stále víc času trávil drážděním citlivých nervových zakončení u základny žaludu. Bylo to intenzivnější. Je to nejcitlivější místo na celém mém těle. A Billy sakra dobře věděl co s tím dělat.

Nakonec vzal tu volnou řasu, která mi působila tolik rozkoše, mezi dva své prsty. Mnul ji mezi nimi tam a zpět a vysílal záplavy rozkoše do mého péra. Do mého mozku. Do všech center touhy v mém těle.

Jak ta bláznivá sexuální masáž pokračovala, ocas mi divoce škubal.

Vzepjal jsem se. Přirážel jsem boky. Škubal jsem sebou ze strany na stranu. Vjemy byly tak intenzivní. Zatínal jsem prsty na nohou. Stahovalo se mi břicho. Mozek jsem měl přetížený potřebou. Potřebou stříkat! Prostě jsem musel stříkat a věděl jsem, že už nedokážu výstřik zastavit. A právě když jsem byl v tom bodě, kdy by mě jakýkoliv dotek, jakýkoliv pohyb, třeba jen lehounký vánek na péro poslal přes hranu...

Billy přestal. Ocas mě bolel. Koule mě bolely. Mozek mě bolel. Potřeboval jsem okamžitou úlevu. Potřeboval jsem stříkat.

Pokusil jsem se natáhnout ruku, abych se dodělal sám. Billy mi ji zablokoval. Zastavil mě. Ale jeho úsměv mi říkal, ať se nebojím. Bohužel ani jeho úsměv nedokázal zastavit tu potřebu. Moji potřebu. Tak moc jsem potřeboval stříkat.

"Miluju tě," řekl a hleděl mi přímo do očí. A pak mi ještě jednou přejel prstem po péru od kořene až nahoru. Jeho prst se pomalu, něžně blížil k mému citlivému místu. Měl jsem pocit, že blíž k výstřiku už ani nemůžu být. Pohyboval se tak pomalu. Tak něžně. Tak fantasticky. A tak sexy.

V té vteřině, kdy se prstem dostal k základně mého žaludu, mi péro strnulo, pevně se přitlačilo na jeho prst. Škublo sebou. A to bylo všechno, co jsem potřeboval. Z ocasu mi vyletěl proud mrdky a rozstříkl se mi na obličeji přímo pod mým pravým okem.

"A ty mě taky miluješ," řekl Billy, jakoby můj orgasmus byl ten důkaz, který potřeboval. Jediný důkaz. To byl můj Billy.

Naklonil se nade mě, myslel jsem si, že mě chce políbit. Místo toho slízl moji mrdku a pak se o ni se mnou podělil v hlubokém, vroucím, mokrém polibku. V té chvíli jsem vystříkl další dávku a další. Rozstříkla se na Billyho prsou. Na jeho bradě. Stříkal jsem dál a dál. Zalíval jsem nás lepivou tekutinou, zatímco náš polibek pokračoval.

Cítil jsem, jak se Billy tře svým tvrdým ocasem proti mému, a dál jsem sebou škubal a stříkal. Pak jsem ucítil, jak se Billy vzepjal a po mém ocasu a břiše začala téct jeho mrdka. Byla mezi náma spousta mrdky.

Billy se posouval nahoru a dolu, jeho hrudník se třel o můj mrdkou pokrytý hrudník. Projížděl ocasem tam a zpět v mých mrdkou zalitých chlupech. Zápasil s mým pořád tvrdým ocasem.

Hráli jsme si v mrdce jako dvě děti ve vaně. Líbali jsme se a třeli a byli jsme pořád tvrdí, i když všechno v našich tělech po mohutném orgasmu volalo ať přestaneme.

Nakonec na mě nalehl celou svojí vahou a pak po mně sklouzl nabok. Ještě jednou jsme se políbili a on si položil hlavu na moje rameno.

Nikdy jsem si nedokázal představit, že by naše debata mohla skončit takhle.

Pokračování...

Poznámka autora

Doufám, že se vám tato kapitola líbila. Jak vidíte, hodně jsme pokročili. Mezi Justinem a Billym sice ještě není všechno vyjasněno, ale vydržte a uvidíte, jak se přes své problémy dostanou. Napište, ať víme, co si myslíte. Brzy se dozvíte, jak se Billy snažil vysvětlit Justinovi svoje tajemství.

Toto je druhá kniha série "I Thought I Knew." Knihy není nutné číst v pořadí, i když první kniha chronologicky předchází této. Naleznete ji pod názvem "I Thought I Knew", respektive "I Thought I Knew CZ" v sekci High School.

Postavy v příběhu jsou skutečné. Jména a některé další identifikační údaje byly změněny, abychom zakryli skutečnou identitu popisovaných osob. Majitelem autorských práv původní série "Justin and Billy" je Hardreader, práva na překlad má ripencc. Povídka nesmí být nikde publikována nebo redistribuována, tiskem, elektronicky či digitálně, bez souhlasu autora, respektive překladatele. Autor i překladatel uvítají připomínky a názory čtenářů, autor v angličtině, překladatel v češtině.

Zatímco budete čekat na další epizodu - ať se vám daří. A ať vám stojí! -- H.R.